Sirael 5
Raja seděla u okna ve svém pokoji a pozorovala oblohu. Byla hlavní Clayra. Najednou se na obloze ověvila šmouha Ohnivá šmouha. A blížila se k ní.
"Proboha, co to je?"vyjekla Raja.
Pak se ze šmouhy vyklubal Fénix.
"Aha, takového máme v naší zemi jen jednoho. A ten patří Ann. A ta ho neposílá na žádné výlety, když to není oprvdu důležité."
Fénix přistál na rámu otevřeného okna a upustil na zem vzkaz. Raja ho zvedla a dala se do čtení. Jakmile ho zvedla, Fénix odletěl.
Ve vzkazu stálo, aby na nic nečekala a okamžitě se vydala k Rudému jezeru. Také tam stálo, že někdo chce znovu probudit Oranise.
Raja na nic nečekala a běžela, aby připravila Papírové křídlo. Vyběhla z pokoje a pak chodbou a nahoru po schodech. Rozrazila dveře do hangáru a křikla na Clayry, které měly na starost chystat křídka. Ty se radši na nic neptaly a okamžitě se pustily do přípravy jednoho letounu.
Nezabralo to ani pět minut a Raja už byla ve vzduchu. Letěla přímou čarou k Rudému jezeru...
♥♥♥
Roxana stanula na okraji lesa, pohlédla před sebe a spatřila Rudé jezero, jak se to tam hemží Mrtvými pomocníky. Pak zhlédla dílnu, ve které bylo možné polokoule spojit, až budou obě vykopané. Jelikož už nesvítilo slunce, vydala se k jezeru.
Byla již skoro tam, když ji zpozoroval její Velitel. Vydal se k ní.
"Má paní..." začal blekotat, "To je překvapení, nečekali jsme vás."
"To jsem předpokládala." zasyčela Roxana, "Jak pokračují práce na vykopání Oranise?"
"Celkem dobře paní." hlásil Velitel, "Jedna polokoule je již připravená a druhá téměř..."
"Kdy můžete být hotovi?" štekla Roxana, "Josu nám v patách Abhorseni, cítím je."
"Do svítání to bude připraveno." sliboval velitel.
"Dborá."
♥♥♥
Čtveřice, Macek a gardisté se dostali k lesu. Ann celou cestu sledovala oblohu, ruku na zvoncích. Ale to bylo jen preventivní opatření, ve skutečnosti vyhlížela Fénixe. A ten se teď oběvil. Ohnivá čára na obloze. Ann natáhla ruku a Fénix na ní přistál.
"Tak jaké jsou zprávy?" zeptala se ho ANn.
Fénix něco zaskřehotal.
"Viděl Roxanu, jak se vítá s velitelem." oznámila Ann.
"Tak to jsme v průšvihu." zhodnotil Simon.
Najednou ze Simonova tlumoku vykoukl Macek.
"O co jsem přšel? Nemáte rybu?" zeptal se.
"O nic." usadila ho Sirael.
Pak všichni ještě zrychlili. Leem si prosekávali cestu, museli být rychlí, ale i přes všechnu snahu dorazí pozdě...
♥♥♥
Roxana a velitel zapadli do stanu a čekali, až bude všechno připraveno. Bylo potřeba pronést zaříkadlo a obad, protože tentokrát byl Oranis spoután zvláštní siou. A Roxana toto zaklínadlo znala. Uvnitř Velitelova stanu Roxana zabrala nejlepší a zároveň jediné křeslo a tak se velitel musel spokojit s rozhrkanou stoličkou.
Usadil se a pohléd pln obav na svoji paní.
"Co se děje?" štěkla, "Proč na mě tak civíš?"
"Já... Né..." mektal, "Pardon."
"No proto."
Pa byl klid. Velitel koukal na špičky svých bot a Roxana se zabývala hloubáním o obřadu na prouzení Oranise.
Pak do stanu nakoukl jeden nižší mrtvý.
"Ano?" štěkla Roxana, která nesnášela vyrušování.
"Vše je připraveno." oznámil mrtvý.
"Aspoň něco..." řekla Roxana a zvedla se z křesla.
Pak vyšla ze stanu a zamířila za mrtvým sluhou. Došli na místo, kde stály dvě polokouse. Sály jak nejblíže to šlo. Roxana si vyhrnula rukávy, nechala zajiskřit fialové světlo a dala se do zaříkávání.
Se zaříkáváním pomáhal Velitel a ještě jeden vyžší mrtvý. Bylo to složité a všechno se muselo udělat přesně jenom jedním stanoveným způsobem.
Ale Roxana byla v tomto oboru zběhlá a vše se povedlo. Všechna ochranná opatření zmizela a teď už koulím nic nebránilo, aby se spojily. A tak se taky salo.
Znenadání přišla bouřka a z nebe sršely blesky. Střrefovaly se do polokoulí a ty se k sobě nezadržitelně začaly přibližovat. A jediné, co ještě mohlo pomoci, byla síla devíti.
Roxana se rozchechtala a dívala se, jak se dílo zkázy dokonává. A s potěšením si mnula ruce.
Myslela si, že bude odměněna, ale jedinou odměnou jí bylo že ji smetl blesk z povrchu zemského i nezemského. A to nadobro. akže přece jen štěstí v neštěstí. Alespoň jeden démon nemohl už kodit.
♥♥♥
"Podívejte, z nebe srší blesky stále na jedno místo!" zvolala Sirael.
"Tak to máme problém." odplivla si Ann, "Znamená to, že Oranisovi už nezabráníme, aby se spojil."
"Ale přád ho můžeme zastavit." namítla Sabriel.
"To ano, ale musíme doufat, že sem Raja dorazí včas." souhlasila Ann, "A Macku, budeme potřebovat i tebe. Teda Macku, chci říct Yraeli."
"Mňáů." protáhl Macek a odmítl odpovědět.
"Z toho momentálně nic nevytlučeš." usoudila Sirael.
"No, asi ne." souhlasila Ann, "Ale pojďte, nebo už tady nezmůžeme nic."
"Pravda." pidala se Sabriel.
Tak tedy zase vyrazili. Už byli skoro na místě. Najednou před nimi přistálo Křídlo a z něho vystoupila Raja.
"Tak jsem tu." řekla.
"To je dobře, ale pojďme." řekla Ann a vyrazila dál.
Šli dál a dorazili na místo, odkud měli dobrý výhled. Všude byy spousty mrtvých.
"Co teď?" zeptala se Raja.
"Teď mi dvedeme pozornost vojáků a vy zneškodníte Oranise." řekl Velitel gardistů a aniž by čekal na odpověď, či na souhlas, vydal rozkaz a zautočil.
"Má odvahu..." zhodnotila to Sabriel.
"To ano, ale nemohou vyhrát..." dodala Ann, "je to 500 proti 3000... Jsou bez šance."
"A proto si muíme pospíšet, nebo jejich obět bude marná." řekla Raja.
"Pravda." přisvědčila Ann a zavelela k odchodu.
"Ale jak ho poraíme?" zeptal se Simon, "Nemáme meč, který měla Lirael..."
"Nepotřebujeme ho." odpověděla Ann, "Máme mě."
"A co jako?" nechápal.
"No, že dračí oheň působí stejně, když se správně zamíří." odpověděla jsem, "Stačí vědět, kde má ta potvora srdce a to já vím."
"Ale když budeš chrlit oheň, nemůžeš zvonit na zvon..." podotkla Sabriel.
"Mou, protže mohu chrlit oheň i v této podobě." a jako malou ukázku Ann vychlila proud jisker, které chytila do dlaně.
Pak se vydali k Oranisovi.
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář
